Ukázková stavba
Nechci na webu psát pouze teorii a dávat odkazy na zpracování layoutů zahraničních modelářů. Rád bych Vám představil stavbu a zpracování relativně malého layoutu od prvopočátečního projektování do konečné podoby. Layout je koncipován jako estetický doplněk bytu a je konstruován do prosklené vitríny. Vitrína není standardně vyráběných rozměrů, proto musí být vyrobená na míru.
Technická specifikace:
Rozměry ( d x š x v ) .............. 180x45x40 cm
Modelová velikost ................... TT (1:120)
Kolejivo ................................. Tillig Modell-Gleissytem
Ovládání ................................ DCC systém Lenz
Epocha .................................. III – IV
Období ................................. pozdní léto
Téma .................................... průmyslová vlečka
Umístění ................................ vitrína
Analogie stavby
V roce 2010 jsem začal stavět kolejiště v modelové velikosti TT. Neměl jsem moc místa a proto jsem začal hledat moderní způsob stavby kolejišť. Kolejiště na panelu se mi do mého malého bytu nevešlo a tak jsem zvolil způsob stavby segmentů. Někdy se u modelářů vyskytuje název "Had". Způsob stavby jsem měl vybraný, ale přišla na řadu otázka kam se segmenty ? Napadlo mne vést segmenty okolo místnosti v obývacím pokoji. Myšlenka se mi zdála zajímavá hlavně pro návštěvy. Rozplýval jsem se nad představou, jak návštěvy vejdou do obýváku a první čeho si všimnou bude kolejiště a na něm se prohánějící vlaky. Ovšem abych tuto myšlenku dotáhl, musel jsem se poohlédnout po systému, který dokáže vlaky automaticky provozovat po kolejišti. Analogový systém nepřicházel v úvahu jelikož by bylo velmi obtížné a složité požadavek na automatizaci zhotovit. Nabídla se myšlenka systému DCC. Ale jaký bude ten nejvhodnější ? Roco, Lenz, nebo Loconet ?? Nakonec jsem se rozhodl pro systém Lenz.
Takže systém stavby mám, našel jsem i místo, dokonce i ovládací systém. Zbývalo ještě rozmyslet si, jaké zvolit téma. Nakonec jsem se rozhodl koncipovat kolejiště jako lokální trať v horském prostředí. Tím mohla být stavba zahájena. Stavba trvala cca tři roky. Nicméně mne stavba vnitřně neuspokojovala. V hloubi duše mne nějaké fluidum říkalo „Zastav stavbu, než bude pozdě“. No jo, ale kolejiště jsem pořád chtěl. Co teď ? Začal jsem se poohlížet po jiném řešení stavby a začal zjišťovat, jak staví kolejiště naši zahraniční sousedé. Nahlédl jsem i za oceán a tam mne zaujali mikrolayouty. Nadchli mne a tak jsem zkoušel laborovat, jak tyto layouty zakomponovat do českých končin.
Tímto jsem se musel rozhodnou, zda původní kolejiště rozebrat, nebo jej dostavět a současně s ním začít stavět mikrolayout. Nakonec padlo rozhodnutí původní kolejiště rozebrat a komponenty použít na stavbu mikrolayoutu. Tím začla nová éra, která započala projektováním a končí realizací.
Vytvořeno: 23.12.2014