Projektování

Cílem níže popsaných kapitol je přiblížit postup myšlení při projektování kolejiště. Možná Vám kapitoly pomohou uspořádat Vaše myšlenky při návrhu kolejiště a zvážit veškeré úskalí které Vás při stavbě čekají. Důležité je si uvědomit způsob a realizace zvolené technologie celé stavby. Nemalou pozornost by jste měli věnovat návrhu layoutu. To proto, aby Vás kolejiště dlouho bavilo a aby jste zbytečně nevynaložili Vaše pracně vydělané finanční prostředky. Přeci jen se vláčky řadí mezi nejdražší koníčky.

Projektování je tou nejdůležitější částí stavby. Je zapotřebí vše promyslet do detailu a zvážit všechny možné možnosti. Vždy je třeba být k sobě soudný a pokud toho nejsme schopni, je lepší svůj celkový projekt prodiskutovat s jinými. Jak praví jedno moudré přísloví – Víc hlav, víc ví. Není vhodné diskutovat o projektu se svými nejbližšími, jelikož Vám vždy řeknou, že nápad je dobrý. V horším případě, že je projekt hotová blbost. Připravte se na to, že samotné projektování může trvat měsíce i roky. Každopádně i zde platí pravidlo, že se vyplatí nepospíchat a podrobně se na stavbu připravit.

 

Vitrína

V mém případě byl jako první nápad. Tak to veškeré projekty začínají. Místo pro kolejiště jsem již měl rozmyšlené. Poté přišel na řadu metr a jednoduché dostupné programy. SketchUp od Googlu a WinTrack.

Ve SketchUpu jsem si nakreslil podobu a technické řešení vitríny v měřítku 1:1. Tím jsem dostal vizuální představu, jak vitrína vypadá složená v jeden celek, přímo v určeném prostoru. Z náhledu jsem se dozvěděl, že měření jsem neprovedl přesně a vitrína je velká o 5 mm. Do daného prostoru se nevejde a musí se zmenšit. A to jsem určený prostor měřil snad stokrát.

Po menších opravách v měření přišla další fáze projektování. Jak vitrínu připevnit do prostoru, který jsem jí přidělil. Samotná vitrína bude dost těžká. Je to patrné z pohledu na vizualizace. Přemýšlel jsem, zda vitrínu zavěsit pouze na zeď, nebo vyrobit podpůrné nohy. Další možnost je kombinace obou řešení, pro které jsem se v konečné fázi rozhodování rozhodl. Takže, abych odlehčil zátěž zdi, umístím vitrínu na podpůrné nohy. Abych zajistil stabilitu, přivrtám vitrínu ke zdi. Tím je vitrína skoro vyprojektovaná.

Zbývá dořešit základovou desku layoutu. 

  

Náhledy samostatné vitríny

 

Náhledy jednotlivých částí vitríny

  

Náhledy ovládacího pultu

  

Detaily ovládacího pultu Vás nebudu zatěžovat. Ovšem jeden detail Vám objasním. Někomu při pohledu na návrh ovládací pult přijde divné, proč má pult konektor pro připojení telefonního kabelu. Je to z důvodu propojení kolejiště a pultu čtyřmi dráty. Ty zajišťují komunikaci. Jelikož veškeré drátování je přímo v ovládacím pultu mezi dekodérem TCO a ovládacími tlačítky. Víc není třeba.

 

Layout

Vitrínu a daný prostor mám pevně vytýčen a tak se můžu plynule přesunout k projektování layoutu a zkoušet co vše lze modelovat ve vitríně. Návrhů a téma, které by šli realizovat je spousty. Abych trochu zúžil výběr, stanovil jsem si základní kritéria, které by měl layout splňovat:

- smysluplný a zajímavý provoz 

- simulace reálného provozu na vlečce

- provoz dvou lokomotiv

- provoz minimálně jedné vlakové soupravy

- provoz jak nákladních, tak i osobních vozů

 

Z výše zmíněných kritérií, jsem se snažil najít a navrhnout téma a návrh layoutu. Nejprve jsem se zaměřil na malou stanici s drobnou vlečkou se sklady a nakládacími rampami. Nicméně se mi návrh zdál při testování poněkud neuspokojivý. Zkusil jsem tedy navrhnout lokálkovou zastávku s předávacím nádraží pro průmyslovou vlečku. Celý návrh ovšem nesplňoval jasně stanovené a přísné kritéria. S nápady v koncích jsem se obrátil na své internetové kamarády a představil jim své návrhy. Ty byli po dlouhých diskuzích upravovány, měněny až jeden z diskutujících prezentoval ideový návrh ztvárnit opravnu nákladních vozů. Tato idea byla dále rozvíjena a upravována, až padl konečný návrh. 

Z předešlého popisu, jak jsem se dopracoval ke konečnému návrhu je patrné, že je vhodné svůj návrh konzultovat s jinými lidmy, kteří jsou vláčky také posedlí. Důležité je nebát se svůj návrh dát k dispozici k posouzení. Tuto možnost má každý po registraci na diskusi. Místní zkušení členové za vás sice návrh nesplodí, nicméně pokud budete naslouchat a učit se, pak Vám jej dokáží vyšperkovat k Vaší spokojenosti. 

A abych zde pouze jen neplkal, tak uveřejním ideový návrh layoutu uživatele Vladimíra_B zmíněného diskusního fóra.

 

 

Velká přesuvna

Přesuvnu jsem nejprve zkoušel hledat na internetu, která by zapadla do zamyšleného projektu. V našich končinách moc fotografií s kterých by se dalo čerpat k dispozici není. Proto jsem se poohlédl i v zahraničí. Nakonec mne kolegové modeláři navedli na hezkou přesuvnu v lokomotivní opravně, která se nachází v Bně - Maloměřicích.

  

Abych zjistil, jak bude přesuvna konstruovaná a jeké rozměry budou třeba na jednotlivé díly, překreslil jsem si jí v měřítku 1:1, zmenšenou pro velikost TT. 

  

Po takovýchto přípravách, byla příprava na stavbu hotova. Zbývalo si rozmyslet, z jakých materiálů přesuvnu postavit. Problémem modelu přesuven je jejich tuhost a pevnost. Jelikož v reálitě je mostovka přesuvny užší než mostovka tošny. V praxi modelu to znamená, že musí být mostovka na tolik pevná a tuhá, aby se nekroutila a neprohnula se při najetí těžké lokomotivy. Tento problém se dá řešit různými výstuhami a použití dostatečně pevných materyálů. Napřáklad nechat si zhotovit leptanou stavebnici z mosazných plechů. Nicméně tato technika je časově náročná co se týče návrhu leptu a pro mnoho modelářů dráhá. Další záludnost spatřuji v návrhu leptu. 

Další záludností je rozpohybování přesuvny. Jelikož pohyb přesuvny je podélný o proti točně, krerá se točí. Tím je řešení pohonu trochu složitější ačkoliv se zdá jednuduchý. Osoně jsem pohon okopíroval z jednoho zahraničního diskuzního fóra. Je založen na magnetech, šroubovici a motorku.

 

Malá přesuvna

Malou přesuvnu, budu potřebovat do opravárenské haly pro převoz zdemontovaných podvozků do "kolárny". Z dostupných zdrojů, jsem si jako vzor vybral přesuvnu umístěnou v opravárenské hale v opravnách Meziměstí. Přesuvna je kombinací reálné předlohy a fantazie. Délka byla stanovena na 8 cm. Pro vizualizaci jsem použil mého dobrého pomocníka. Google SketchUp 8. 

  

Celá konstrukce přesuvny vychází s rálné malé přesuvny umístěné v hale. Přesuvnu nezamýšlím rozpohybovat. Bude sloužit pouze jako maketa. Ovšem jak se říká ... Nikdy neříkej nikdy .... Třeba se v průběhu stavby rozhodnu jinak.

 

Opravárenská hala

Aby bylo možné opravovat kolejové vozidla, musí se postavit hala a vybavit jí technologií. Předlohou mi byla opravárenská hala v ŽOS Brno - Maloměřice. Projektovaná hal sice není dle skutečnosti, nicméně se jí hodně podobá. Posoudit podobnost můžete na následujících vizualizací.

  

Součástí haly bude i mostový jeřáb a v druhé půlce haly bude prostor pro opravu podvozků i se strojním vybavením. 

 

Vytvořeno:    19.12.2014

Doplněno:     27.2.2015

Doplněno:     16.3.2015

Doplněno:     3.4.2015